Rukou společnou sepsali Radko Truněček & Radžim Kučera, s několika ojedinělými příspěvky od ostatních členů výpravy...
Je právě 14:45 a scházejí se první účastníci golfového turnaje HOVNOFF OPEN 1997, v honosní vile rodiny Truněčkových. Sešli se zde loňský vítěz Petr "The Carbon" Uhlíř a majitel golfplacu, vážený pán Radko von Truněček.
V 15:00 vyráží tato skupina ve vozidle Škoda Forman ku Dlabí chýši kde má čekat dvojice Ládik Dlabů a Radžim Kučerů. Po příjezdu a asi tak 10-ti minutovém čekání se jmenovaní konečně uvolili nastoupit do našeho přibližovadla. Po urovnání všech cestovních vaků (zhruba tak 15 ks o váze 88,8 kg) vyrážíme směr pivovar, kde nakládáme dalšího člena výpravy, 50-ti litrový sud 12% piva značky Královský lev.
V té době se již před hacijendou Hůlkových scházejí ostatní členové výpravy, ve složení Thomas Hůlka, Georgeus Obšoustus Grossmann a překvapení celé akce, hlukem zblblý Jéňa Růža.
V 15:30 se obě skupiny scházejí a je počata první rauchpauze (pozn. překl. - kuřácká pauza). Po vyvážení obou vozidel vyrážíme směr Benzina a Delvita, kde doplňujeme pohonné hmoty jak pro samohybné stroje tak i pro vlastní potřebu.
V 16:15 konečně vyrážíme směr Rokytník. Po upřesnění směru a trasy, a dohodě že pojedeme pohromadě, se samozřejmě obě vozidla rozcházejí díky Hůlkovým orientačním schopnostem.
Jen pro přesnost vozidlo no.1 typu Škoda Forman, jelo v obsazení: řidič Radko, navigátor Carbon, zadní vyvažovač Láďa a soudek. Tito pánové jeli směr Nové Město-Rokytník.
Vozidlo no.2 typu Lada 1200, se pohybovalo v obsazení: řidič Thomas, navigátor Jéňa, zadní vyvažovači Radžim a Georgeus. Tento dostavník (pozn.řízený a navigovaný párem volů) jel z nepochopitelných důvodů směr Jaroměř-Rokytník, zřejmě v domnění, že budou u cíle dříve.
V 17:00 přijíždí posádka no.1 do Hronova, kde je kvůli Carbonidesovi malá telefonická přestávka. V 17:15 přijíždíme do místa konání turnaje. Zhruba s 10-ti minutovým zpožděním se ve vratech objevuje druhé vozidlo, tažené stejným párkem v...
Po letmém obhlídnutím ubytovny a blízkého okolí se ubytováváme a zvykáme si zdejší podnebí. Tlupa se rozděluje na dva týmy, jedni topí a druzí se starají o nejmilejšího člena výpravy, náš soudek. Zhruba v 18:12 se již teplota teploměru vyšplhala na celkem nesnesitelných 25 stupňů Celsiovy stupnice a nálada začíná stoupat. Toto bylo zjevně zapříčiněno několika důležitými faktory: v prvé řadě to bylo nesnesitelné horko a poté tu bylo několik přítelů, mezi něž patřil 1 l rumu, 0,7 l Fernet Stocku, 0,7 l vodky Keglevich a všem již známý soudek pivka.
V době od 19:00 do už nikdo neví kdy, propukl bohapustý mejdan při němž proběhlo mnoho událostí. Ohřívali a požírali se párci, pilo se, hrál se pocker o těžké háky, pilo se, kecalo se o nesmyslech, pilo se, pilo se, pilo...
Zatímco někteří šli vyrábět ven kraviny, ostatní v té době zatím nezávazně konverzovali s místním domorodcem Martinem Vítem o problematice leasingu a “spoření s liškou”. Asi po půl hodině se Víťák odebral na nedalekou discoteque se striptýzem, kam jsme byli taktéž pozváni, ale odmítli jsme, neb jsme museli na základně ještě něco vypít.
Večer dále pokračoval podle starých kolejí. Postupně někdo odcházel do věčných lovišť, jiní nespoutaně pařili a užívali si volného dne před zahájením turnaje.Někteří jako např. Pimpi šli spát do postele, jiní jako třeba Thomas usnuli na stole a tím pádem se stali terčem nemístných vtípků. V Thomasově případě to odnesly jeho vlasy do kterých byla postupně nabodána celá krabička sirek, hrst cukru a hromada dalšího nejmenovaného bordelu. Na závěr přišlo postupné podpalování všech sirek a byla to fakt psina.
Dále následovalo přetrhávání vzbudivšího se Pimpáka, přechod Thomasova auta a následné focení se na jeho střeše, čuchání mejdla spících mrtvol s následným útrpným výslechem a jiné skopičiny vyplývající z pokročilé doby a stavu přítomných. První den se podle názoru všech vydařil, všichni se zdárně dostali do postele a nikdo nezaskóroval (skórovat = blít), což se všichni docela divili.